„“

„Utkání se hrálo na těžkém terénu, na malém a hrbolatém travnatém hřišti. V prvním poločase jsme přežili několik závarů po rohových kopech a po dvou rychlých přechodech jsme vstřelili dvě branky. Ve druhé půli nás ale zlomil úsek mezi 54. a 70. minutou, kdy jsme inkasovali třikrát. Bohužel nás první inkasovaný gól často psychicky srazí. Individuálně bych vyzdvihl výborný výkon Sama Stehlíka, který si připsal gól a asistenci.“

„“

„Naše dnešní vítězství se nerodilo tak snadno, jak by se mohlo zdát podle konečného výsledku. První poločas byl z naší strany plný nepřesností, i když nás soupeř vyloženě nepřehrával. Zlomovým momentem byl gól do šatny, který nás uklidnil. Ve druhé půli jsme už byli lepším týmem, měli jsme zápas pod kontrolou a zaslouženě jsme zvítězili. Jsme rádi za tři body do tabulky, ale zároveň k sobě zůstáváme kritičtí a víme, že musíme dál makat. A osobně mě dnes hodně těší také vítězství naší U19, ke kterému tímto gratulujeme.“

„“

„První poločas byl z naší strany velmi dobrý a ukázali jsme, že dokážeme hrát kvalitní a efektivní fotbal. Vedení 3:1 bylo zasloužené. Ve druhé půli jsme ale polevili a soupeř toho dokázal využít. Pro nás je to cenná zkušenost – musíme se naučit udržet tempo, koncentraci a týmovost po celý zápas. I přes prohru si ze zápasu odnášíme pozitivní věci, hlavně výkon z první půle. Když na něm budeme stavět a přidáme větší důslednost a bojovnost, můžeme tyhle těžké soupeře porážet.“

„Celkový výsledek se silným soupeřem ovlivnil náš špatný vstup do utkání, kdy jsme už v 10. minutě prohrávali 0:4. Dvakrát se nám podařilo dotáhnout na rozdíl jediné branky, ale vyrovnat už jsme bohužel nedokázali. Směrem dopředu jsem celkem spokojený, ale v defenzivě děláme velké množství individuálních chyb, které soupeř trestá góly. Potřebujeme větší klid na míči. Vidím zlepšení naší hry, ale na ty nejlepší nám stále něco chybí. Makáme dál!“

„V sobotu jsme odehráli další zápas 2. ČLŽ na domácím hřišti proti týmu SK Motorlet Praha. I když se jednalo o tým, který jsme na podzim porazili, nenastoupili jsme do první třetiny zrovna moc dobře, neboť jsme hned v 5. minutě a následně v 8. minutě inkasovali na 0:2. Byl to vývoj hry, před kterým jsme kluky v šatně před zápasem varovali, aby si na něj dali pozor, jak vidno neúspěšně. První třetinu spíše dominoval soupeř, který dobýval naší branku. Vzhledem k tomu, že naše obrana, respektive obránci hrají dlouhodobě na vysoké úrovni, dokázali jsme soupeři vzdorovat, kdy v tomto vzdoru navíc obránce podporovali i naši brankáři, kteří až na pár chyb měli svůj den. Díky tomu se nám postupně dařilo zakládat i protiútoky a minimálně pětkrát jsme z vyložené šance ohrozili soupeřovu branku, ale bohužel bez gólového úspěchu. Druhá a třetí třetina se již nesla v duchu vyrovnané hry, kdy se z obou stran jednalo o velice pěkný, technický, kombinační, silový fotbal, plný chuti hrát a vyhrát. I přes viditelnou fyzickou a výškovou převahu několika hráčů Motorletu se nám díky naší obrovské bojovnosti a nasazení podařilo zkorigovat stav utkání na 2:3, což nás dost psychicky zvedlo a už to vypadalo, že stav utkání srovnáme, ba navíc, že vyhrajeme. Jenže nás dále trápilo neproměňování vyložených šancí, kterých jsme si v průběhu celého utkání vypracovali více jak deset. Navíc soupeř v 76. minutě dal střelou z větší vzdálenosti a z úhlu, sice pěkný, ale trochu šťastný gól a upravil tak stav utkání na konečných 2:4. Díky nám trenérům a rodičům, kteří naše kluky podporovali, za což jim moc děkujeme, se nám podařilo kluky na posledních 14. minut zvednout a ti dále trápili soupeře rychlými výpady na jeho branku, bohužel však neúspěšně. Tato neúspěšnost v zakončování vyložených šancí některé kluky natolik frustrovala, že si v průběhu zápasu vylévali vztek na neúspěšné exekutory. Tento způsob komunikace se nám ale vůbec nelíbí, a proto jsme kluky žádali, aby se spíše podporovali a hecovali se, než si nadávali a shazovali se. I přes fyzickou převahu soupeře odehráli naši kluci velice pěkný, bojovný zápas plný chuti hrát, za což jsme je po zápase pochválili. Nicméně není možné vyhrávat zápasy, ve kterých máme tolik vyložených šancí, kdy chodíme sami na branku, respektive na brankáře a tyto šance neproměníme, což nás stojí mnoho fyzických, ale hlavně psychických sil. Je to trendem, stejně jako malá koncentrovanost na začátku zápasu, se kterým se potýkáme již delší dobu.“