„Soupeř nás nijak nepřekvapil, přesně jsme věděli, co od Přeštic čekat. Vycházeli jsme z předchozího zápasu a bylo jasné, že budou hrát především z hlubšího bloku a naším úkolem bude najít cestu přes jejich obranu. Úvod zápasu jsme měli poměrně dobrý – drželi jsme územní převahu a vytvořili si i několik náznaků šancí. Dělali jsme soupeři problémy náběhy za obranu a snahou o rychlé přenášení těžiště hry. Bohužel jsme ale nedokázali proměnit své příležitosti a pak jsme soupeři sami pomohli. V situaci, kdy jsme mohli nechat míč projít do autu a znovu ho získat, jsme ho zbytečně odevzdali. Nestihli jsme se vzadu zorganizovat a nehlídaný Anděl na malém vápně otevřel skóre. Následně měli domácí sérii rohových kopů, které se nám podařilo ubránit. Poté jsme se znovu dostali do hry, ale znovu se ukázal problém, který nás trápí dlouhodobě – neproměňujeme stoprocentní šance. Horn šel dvakrát sám na brankáře. V první situaci měl vedle sebe Dobraka, ale zakončil jen do náruče gólmana. Podruhé zkusil zaseknout obránci a zakončit levou na zadní tyč, ale brankář to dokázal vyrazit nohama. Místo toho, abychom alespoň srovnali, jsme stále prohrávali. Do konce první půle jsme si vytvořili ještě několik zajímavých situací, například pěknou střelu Dobraka zpoza vápna, ale domácí brankář měl dnes opravdu svůj den. O přestávce jsme si řekli, že musíme zlepšit komunikaci v obranné řadě, přidat pohyb a zachovat větší klid v zakončení. Kluky jsme také povzbudili, že další šance určitě přijdou. A ony přišly. Jenže buď nás znovu vychytal brankář, nebo jsme stříleli mimo, případně jsme nedokázali situace dohrát. Největší problém dnes vidím v tom, že jsme v jejich vápně nebyli dostatečně důrazní. U žádného odraženého nebo zablokovaného míče jsme nebyli první – pokaždé tam byli hráči Přeštic a my jen přihlíželi. Rozhodnutí přišlo v 80. minutě. Po našem rohovém kopu jsme trefili břevno, míč se odrazil do malého vápna, kde jsme znovu nebyli první. Domácí míč odkopli na polovinu hřiště, kde jsme už hráli hodně rizikově jeden na jednoho. Anděl ustál souboj s naším obráncem a následně už běžel sám na brankáře Buryho, kterého ve vápně prostřelil. Pět minut před koncem jsme měli ještě jednu stoprocentní šanci, když Arsen předložil míč Marcovi na malé vápno, ale ten bohužel přestřelil. Suma sumárum – nevím, jestli jsem dnes víc smutný, nebo naštvaný. Zápas jsme měli rozehraný tak, že jsme z něj mohli minimálně bodovat, ale doplatili jsme na neproměněné šance a nedůraz ve vápně.“

„Dnešní zápas se z naší strany úplně neodehrál podle představ. Sice jsme byli herně lepším týmem, ale problémy jsme měli prakticky na všech postech. Bohužel jsme nenavázali na velmi dobrý výkon z minulého utkání proti Sportovce. Zlom přišel zhruba po dvaceti minutách, kdy jsme udělali změnu ve středu zálohy. Matěje Bardzáka jsme posunuli více do strany a na jeho pozici šel Jarda Hejplík. Od té chvíle se naše hra trochu zklidnila a do poločasu jsme si dokázali vypracovat dvoubrankové vedení. Výsledek 2:0 byl zasloužený, ale v kabině jsme si museli některé věci říct hodně nahlas. Bohužel jsem o přestávce nemohl udělat všechny změny, které bych chtěl, protože jsme dnes přijeli jen se čtrnácti hráči. Začátek druhého poločasu byl z mého pohledu až příliš otevřený. Prvních šest minut bylo nahoru dolů a padly v nich dva góly na každé straně. Poté jsme ale hru znovu dostali pod kontrolu, soupeře už jsme do větších šancí nepustili a dokázali jsme naše vedení ještě navýšit. Chtěl bych kluky pochválit hlavně za to, že zápas zvládli výsledkově, za produktivitu a za tři body do tabulky. Na druhou stranu je asi vidět, že nám týdenní zápasová pauza úplně neprospěla. Od pondělí tak zase začneme pořádně pracovat. A ještě bych chtěl popřát hodně štěstí klukům z U17 a U19 do jejich zápasů. Vím, že je čekají těžká utkání, tak ať se jim daří.“

„“

„Dnešní utkání se mi hodnotí opravdu těžko. Domácí hráči si za svůj výkon zaslouží velkou pochvalu, protože byli po celý zápas velmi efektivní. Na druhou stranu některé věci kolem samotného utkání ve mně zanechaly hodně rozpačitý pocit. Upřímně si myslím, že mnozí z nás, kteří byli zápasu přítomni, ještě teď nechápou, že se něco podobného může odehrávat v kategorii U14. O přestávce například probíhala debata mezi rozhodčím a domácím trenérem o tom, zda je utkání řízeno správně, což nám po zápase sám rozhodčí potvrdil. Takové situace nepůsobí úplně dobře. Bohužel jsem po závěrečném hvizdu neudržel emoce na uzdě a po vyhrocené situaci jsem obdržel červenou kartu. Za svou reakci bych se chtěl omluvit především našim hráčům, kteří tomu byli přítomni, a také celému klubu. Teď je pro nás nejdůležitější se z dnešního zápasu poučit, zvednout hlavy a soustředit se na další práci.“

„Dnes jsme narazili na největšího favorita soutěže a myslím, že jsme ho dokázali poměrně potrápit, i když konečný výsledek je pro nás možná až trochu krutý. Kluci se soupeřem drželi krok dvě třetiny utkání a po nich byl stav 7:9. Rozhodující moment přišel na začátku třetí třetiny, kdy jsme bohužel během krátké pasáže šestkrát inkasovali a o výsledku bylo prakticky rozhodnuto. V závěru jsme už dokázali jen částečně korigovat skóre. Na druhou stranu jsme během zápasu viděli řadu věcí, které trénujeme, a je vidět, že se tým postupně posouvá. Z toho mám velkou radost. Zároveň nám ale Táborsko ukázalo, že pokud se chceme posouvat dál, musíme pracovat ještě s větší pílí.“

„Druhý ligový zápas jsme odehráli venku na hřišti soupeře, kterým byl tým FC Táborsko. Hned po příjezdu jsme si v šatně všimli, že ne všichni naši kluci jsou 100% koncentrovaní na nadcházející zápas. Z tohoto důvodu jsme se snažili kluky připravit na nelehkého soupeře. I v tomto utkání jsme nebyli v plné sestavě a z tohoto důvodu jsme opět požádali o pomoc trenéry týmu U11, kteří nám půjčili tři hráče (Lukáše Levého, Jiřího Kasla a Matyáše Brauna), kdy tito tvořili tři ze čtyř útočníků. Hned od začátku utkání na nás tým Táborska doslova vlétl a diktoval tempo hry. Musíme férově přiznat, že kluci z Táborska byli rychlejší, techničtější, více a lépe kombinovali a hlavně měli viditelně větší chuť hrát a vyhrát. Tento vývoj hry naše kluky natolik zaskočil, že jsme v podstatě jen honili míč a nic se nám nedařilo, jako bychom hráli fotbal poprvé v životě. Do konce první třetiny nám soupeř nasázel pět gólů, kdy my jsme se zmohli jen na chabý odpor v podobě jednoho a bohužel také posledního gólu. V posledních dvou třetinách se nám nepodařilo naše kluky nijak zvednout a jejich frustrace a nemožnost se jakkoliv prosadit nebo přehrát soupeře se stále prohlubovala, čehož tým Táborska dále využíval a postupně nám vstřelil dalších pět branek na konečných 10:1. Závěrem bychom chtěli poděkovat klukům z U11, kteří bojovali, a bylo vidět, že jim záleží na tom, aby nám co nejvíce pomohli. Naše kluky za předvedený výkon však pochválit úplně nemůže až na pár jedinců, kteří odehráli v celku pěkný zápas. Jenže pokud na hřišti hrají dva kluci ze sedmi, tak to prostě na fotbal v této úrovni nestačí. Každopádně jsme přesvědčeni, že takovou prohru si kluci nezasloužili, ale to prostě ke sportu patří. Doufáme, že si kluci vezmou z tohoto zápasu ponaučení a na příští zápas budou mnohem lépe připravení a koncentrovaní, prostě jak se říká, vše zlé může být k něčemu dobré.“